Časná stádia HL
T020 Eichenauer D., a spol. představili subanalýzu studií GHSG HD16 a HD17 u pacientů s HL–nodulární lymfocytární predominancí (NLPHL), kde kromě stádia IA bez rizikových faktorů není dosud definován standard léčby. Do analýzy bylo zahrnuto 85 pacientů v časném stádiu bez rizikových faktorů a 15 pacientů s rizikovými faktory. 5leté PFS u NLPHL ve studii HD16 bylo 90,3 % a ve studii HD17 bylo 92,9 %. 5leté PFS u PET-2 pozit. pacientů bylo 89,3 % a u PET-2 negativních pacientů 91 %. U PET-2 negativních NLPHL v HD16 léčených pouze chemoterapií bylo 5leté PFS 83 %, naproti tomu PET-2 negat. NLPHL v HD16 léčeni chemoterapií a radioterapií měli 5leté PFS 100 % (p=0,05). Subanalýza podle PET-2 nebyla provedena ve studii HD17 pro nízký počet pacientů. 5leté OS u NLPHL ve studiích HD16 a HD17 bylo 100 %. Léčba NLPHL podle studií HD16 a HD17 dosahuje vynikajících 5letých výsledků, proto u NLPHL mimo stádia IA je možné použít tento léčebný postup. <
Hoppe R. upozornil na fakt, že 5leté celkové přežití pacientů léčených mezi lety 2012-2018 kombinací chemoterapie a radioterapie bylo statisticky signifikantně lepší oproti samotné chemoterapii (p<0,001). Ve studii RAPID bylo vyšší riziko kardiovaskulárního onemocnění po léčbě antracyklínem oproti radioterapii.
Pokročilá stádia HL
T 002 Borchmann P., a spol. porovnávali toxicitu BEACOPP esk. oproti BrECADD v rámci studie HD21 (mezinárodní randomizovaná studie fáze III) u pacientů s HL ve věku ≤ 60 let (celkem zařazeno 1500 pacientů). Snížení toxicity stupně 3-4 spojené s léčbou (TRMB) bylo jedním z hlavních cílů studie. V ramenu eBEACOPP byla dokumentána TRMB u 59 % pacientů a v ramenu s BrECADD u 42 %. Hematologická toxicita byla vyšší u eBEACOPP (52 %) oproti 31 % u BrECADD – v popředí byla trombocytopenie.
P 009 Hutchings M., a spol. ve studii fáze III ECHELON 1 (6c A+AVD vs 6c ABVD) v mediánu sledování 6 let prokázali, že v rameni s A+AVD se snížilo riziko úmrtí o 41 % oproti ABVD a dlouhodobá toxicita byla zvládnutelná.
P015 Santarsieri, A, a spol., v retrospektivní studii modifikovali eskalovaný BEACOPP tak, že místo prokarbazinu podávali dakarbazin 250mg/m2 i.v. den 2-3. 2leté PFS 95 % režimu BEACOPD esk. je srovnatelný s 3letým PFS v GHSG HD18 (92,3 %) a má lepší výsledky než studie RATHL (5leté PFS 81,4 %). Tento rozdíl mezi RATHL a BEACOPD esk. je významný zejména u pacientů s IPS3+. 2letý OS u BEACOPD je 99 %. Pacienti na BEACOPD esk. oproti BEACOPP esk. dostali méně transfuzí erytrocytů (průměr 1,88 vs 3,83 transfuzních jednotek, p<0,001), měli méně hospitalizací (průměr 3,49 vs 5,66; p=0,021). U 52/52 žen ve věku do 35let se vrátil menses ve srovnání s 25/28 žen po léčbě BEACOPP esk.
Komentář: po diskusi českých specialistů na Hodgkinův lymfom v rámci ISHL12 panuje shoda na vynechání prokarbazinu a jeho náhradě za dakarbazin 250mg/m2 i.v. den 2-3. Tato modifikace BEACOPP esk. bude doplněna do všech standardů jako možná alternativa léčby i vzhledem k tomu, že prokarbazin aktuálně nemá stanovenou úhradu a musí se žádat o úhradu pojišťovnu.
T065 Entrop, J.P., a spol. retrospektivně vyhodnotili schopnost reprodukce u 2937 pacientů ve věku 18-40 let s HL léčených ABVD nebo eskalovaný BEACOPP z lymfomových registrů Švédska, Dánska a Norska. Léčba eskalovaným BEACOPP ve srovnání s ABVD je spojená se sníženou reprodukční schopností u mužů.
Relabovaný/refrakterní HL
T099 Moskowitz, A., a spol. použili v relapsu záchranný režim pembrolizumab + GVD (gemcitabin, vinorelbin, a lipozomální doxorubicin) s následnou vysoko dávkovanou chemoterapií a ASCT v části I (39 pacientů) ve studii fáze II. Aktuálně probíhá nábor do části II (33 pacientů), kde po 4 cyklech Pembro-GVD u pacientů v kompletní remisi pacienti pokračují udržovacím pembrolizumabem (13 cyklů) místo ASCT. U 68 hodnotitelných pacientů byla dosažena kompletní remise u 92,6 % a celková odpověď u 100 %. Toxicita je tolerovatelná.
T058 Timmerman, J. et al., hodnotili v multikohortové studii fáze 1-2 MK-4280–003 (NCT03598608) účinnost a bezpečnost přidání LAG-3 inhibitoru-favezelimabu (MK-4280) k pembrolizumabu u pacientů refrakterních na léčbu anti-PD-1. Favezelimab 800 mg + pembrolizumab 200 mg á 3 týdny prokázali akceptovatelnou bezpečnost a protinádorovou účinnost
Savoldo B. a spol. ve studii fáze I vyhodnotili účinnost CCR4.CD30.CAR-T buněk u 18 pacientů s R/R HL. Lymfodeplece byla provedena pomocí bendamustinu a fludarabinu. Ze 14 hodnotitelných pacientů kompletní remise dosáhlo 11 pacientů a parciální remise 3 pacienti. Medián sledování je zatím krátký 8,5 měsíců a medián PFS je 5,2 měsíců.
Hoppe R. U R/R HL má radioterapie význam v cytoredukci a debulkingu, dále modifikuje imunosupresivně působící mikroprostředí kolem nádorových buněk a je ji možné použít jako bridging před CAR-T buněčnou léčbou.
Ansell S. poukázal na nové anti PD-1 protilátky, jako je Penpulimab-IgG1 antiPD-1 protilátka, která u R/R HL dosahuje ORR 89,4 % a CR 47,1 %, 12měs. PFS 72,1 % a 18měs. OS 100 %. Zimberelimab je IgG4 antiPD-1 protilátka, která u R/R HL dosahuje ORR 90,6 %, CR 32,9 %, 12 měs. PFS 78 % a 12 měs. OS 99 %.
Moskowitz C. shrnul aktuální trendy u R/R HL. V prvním relapsu dosavadní záchranná chemoterapie včetně přidání brentuximab vedotinu k chemoterapii dosahuje kompletní remise kolem 70 %. Aktuálním trendem v první záchranné léčbě je přidání checkpoint inhibitorů k chemoterapii, např. Pembro-GVD, účinnost této kombinace je popsána výše. Z dalších slibných kombinací je to NICE (nivolumab, ifosfamid, karboplatina, etoposid) a BV s nivolumabem.
Konsolidace po ASCT pomocí brentuximab vedotinu má význam u pacientů, kteří mají v relapsu klinické stádium IV, a dále u pacientů, kteří po záchranné léčbě dosáhnou pouze PET pozitivní parciální remise.
U R/R HL probíhá aktuálně několik studií s vynecháním ASCT, pokud pacienti dosáhnou po záchranné léčbě kompletní metabolické remise.
MUDr. Heidi Mociková, Ph.D.
Hematologická klinika FNKV a 3.LFUK Praha