Vážené kolegyně a kolegové, v tomto čísle newsletteru najdete výběr abstraktů i s komentářem z 13.ISHL 2024.
13.ISHL (26.10.-28.10.2024, Kolín nad Rýnem)
Abstrakt č. T026 Heger a kol. pomocí cirkulující nádorové DNA (ctDNA) definovali 3 biologické podtypy cHL. Zánětlivý podtyp je charakterizován častými variacemi počtu kopií s vysokým stupněm amplifikace na lokusu PD-L1 a se zánětlivým nádorovým mikroprostředím (TME). Virový podtyp je spojen s EB virem a/nebo s HHV6 a se zánětlivým mikroprostředím s neutrofilními leukocyty a makrofágy, s cytotoxickými T lymfocyty a NK buňkami, ale s nízkým podílem nádorových mutací (tumor mutational burden, TMB). Onkogenní podtyp je definovaný vysokým podílem mutací (TMB), rekurentními mutacemi jako jsou TNFAIP3, ITPKB a SOCS1, ale nádorové mikroprostředí je bez zánětu. V subanalýze 72 pacientů léčených eskalovaným BEACOPP nebo BrECADD v rámci studie HD21 autoři zjistili, že zánětlivý podtyp (31 pac.) měl 3leté PFS 86,4 %, virový podtyp (17 pac.) měl 3leté PFS 92,7 % a onkogenní podtyp (16 pac.) měl 3leté PFS 97,1 %.
Komentář: ctDNA spolu s vyšetřením nádorového mikroprostředí představují další významný krok v poznání biologie HL a perspektivně povedou k personalizaci léčby.
Abstrakta č.T001 Friedberg a kol., T007 Rutherford a kol., T087 Castellino a kol. byla věnována studii S1826, která prokázala signifikantně lepší 2leté PFS u pacientů léčených 6 cykly Nivo-AVD (92 %) oproti 6 cyklům BV-AVD (83 %) HR=0,45 u 970 pacientů s pokročilým stádiem HL III nebo IV. Tyto výsledky se potvrdily ve skupině adolescentů ve věku 12-18 let (2leté PFS 95 % vs. 83 %) a zejména u pacientů ve věku nad 60 let (2leté PFS 88 % vs. 65 %). 2leté OS je srovnatelné v obou skupinách.
Komentář: Výsledky 2letého PFS ve studii S1826 publikovali Herrera a kol. v N Engl J Med. 2024;391(15):1379-1389. Z praktického pohledu byl režim Nivo-AVD zařazen do standardů pro léčbu cHL (viz 1.linie léčby u cHL) u pacientů ve věku nad 60 let v ČR, i když zatím nivolumab nemá úhradu v této indikaci, výsledky jednoznačně opravňují žádost na par. 16 u těchto pacientů. Nevýhodou je, že jde pouze o klinická stádia III/IV, tj. nejsou zde zahrnuty pacienti ve stádiu IIB s masivním mediastinálním tumorem (MMT) a/nebo s extranodálním postižením (EN).
Borchmann P. a kol. prezentovali výsledky studie HD21 u 1500 pacientů ve stadiích IIB s MMT a /nebo s EN, III/IV: u PET2-negativních pacientů byly podány pouze 4 cykly léčby u PET2-negativních pacientů zůstal počet cyklů 6. Celkem 14 % pacientů bylo dále léčeno radioterapií. Tato studie prokázala lepší 4leté PFS u pacientů léčených BrECADD (94,3 %) oproti eskalovanému BEACOPP (90,9 %), p=0,035. 4leté OS bylo srovnatelné v obou skupinách.
Abstrakt č. T076 Ferdinandus et al., prezentoval výsledky 81 pacientů ve věku 61-75 let, kteří byli léčeni chemoterapií BrECADD (4-6 cyklů podle PET-2) ve studii fáze 2 v rámci GHSG HD21, z nich 60 % dosáhlo CR a 40% PR, 2letý PFS byl 91,5%.
Komentář: BrECADD je účinnější než eskalovaný BEACOPP, navíc je spojen s nižší toxicitou a podle předběžných výsledků ho bude možné podávat i u starších pacientů, je ale nutné vyčkat na výsledky studie fáze 2 pro starší pacienty v rámci HD21. Brentuximab vedotin v režimu BrECADD není hrazen z veřejného pojištění, proto bude nutné žádat na par.16 o úhradu v této indikaci. Léčba BrECADD je vhodná pro pacienty ve věku 18-60 let. Modifikace eskalovaného BEACOPP jsou uvedeny v nových léčebných doporučeních na stránkách www.Hodgkin.cz
MUDr. Heidi Mociková, Ph.D.
Hematologická klinika FNKV a 3.LF UK Praha